Žižkův sbor NO CČSH v Červeném Kostelci


Náboženská obec CČSH
v Červeném Kostelci

Najdete nás na adrese:
manželů Burdychových 305
549 41 Červený Kostelec
tel.: 775 917 893
http://ckostelec.ccshhk.cz
mail: ckostelec@ccshhk.cz

 První bohoslužby Církve československé v českém jazyce se u nás konaly při pouti na svátek Mistra Jana Husa, dne 6. července 1920 v nedaleké obci Horní Radechová venku vedle místní školy. Na pozvání starosty obce Františka Hrušky přijel sloužit bratr farář František Hulínský z Machova. Při svém kázání představil ideu nově vznikající církve Československé.
Myšlenka vlastní národní církve s důrazem na husitské a bratrské tradice se brzy rozšířila i do okolních obcí.
Ještě během měsíců července a srpna byla v Červeném Kostelci svolána dvě veřejná shromáždění lidu, jejichž hlavním cílem bylo ustanovení nové náboženské obce. K tomu došlo 26.září 1920 v sále hotelu „U Chrásků“, kde se poprvé sešla valná hromada nové náboženské obce. Slavnostnímu aktu předcházela bohoslužba, kterou v českém jazyce sloužil bratr farář Kuřík z Jaroměře. Dne 13. října pak nastoupil do obce stálý farář Hynek Z. Široký,



původně katolický kaplan v Nechanicích. S jeho příchodem začal v obci opravdový náboženský život. Původních 51 členů se koncem roku 1921 rozrostlo na 3500, přičemž 1700 členů bylo přímo z Kostelce.
Na ustavující schůzi valné hromady dne 9.prosince 1923 byl zaznamenán následující stav členů:

Červený Kostelec - 1629 osob
Červená Hora - 38 osob
Dolní Rybníky - 42 osob
Horní Rybníky - 42 osob
Horní Kostelec - 325 osob
Horní Radechová - 305 osob
Lhota za Kostelcem - 276 osob
Olešnice - 363 osob
Slatina nad Úpou - 372 osob
Stolín - 44 osob
Zábrodí - 70 osob
Celkem tedy - 3506 osob

Během let   1920 – 1923
Narozeno : 237 dětí
Zemřelo : 112 osob
Oddáno : 128 osob


První místa ke shromážděním
Nová náboženská obec však neměla hned od začátku bohoslužebný prostor. První bohoslužebná shromáždění i praktické porady se tak konaly v chalupě bratra Šrejtra v Horním Kostelci č.p. 167.

Později se místní věřící začali scházet ve třídě místní obecní chlapecké školy v Šupichově domě č.p. 298.

Do třídy se ale vzrůstající počty věřících nemohly vejít, a proto mnozí poslouchali bohoslužby otevřenými okny přímo z ulice. Stísněné podmínky přinutili členy obce hledat důstojnější a prostornější objekt. Nabízela se místní hřbitovní kaple, která však byla ve vlastnictví Katolické církve. Dne 28.října 1920 se vydal bratr farář Široký se členy rady starších na katolickou faru, aby zde vyjednal převzetí kaple. Na faru ale nebyli vpuštěni, a tak členové obce zabrali kapli svévolně. Vyrobili nový zámek a na velikonoce roku 1921 zde sloužili první bohoslužbu. Katoličtí bratři však požadovali kapli zpět a celý spor se vyhrotil 21.května, kdy se před kaplí strhla rvačka mezi katolíky a čechoslováky. Spor se pak po vychladnutí hlav aktérů řešil úředně. Tyto „boje o kostely“ byly v této době běžné v celé republice. V očích katolické církve bylo reformní snažení československé církve vnímáno jako heretická zrada a tudíž katolíci odmítali Cčs. uznat, natož jim poskytovat pomoc. Až o mnoho let později došlo k relativnímu usmíření a obě církve dnes mají otevřené ekumenické vztahy. Tento horký spor o místní kapli je také důkazem nového duchovního zápalu, který přinesla svobodná republika nejen tomuto kraji. Počátky a spory Urputná snaha Cčs. získat hřbitovní kapli skončila neúspěšně. Soud celkem oprávněně rozhodl, že násilím zabraná kaple musí být vrácena Římsko-katolické církvi. Přesto nebyl důvod ke smutku. Tehdejší prvorepublikový parlament, takzvané Národní shromáždění, rozhodl o plošné dotaci na stavbu sborů Cčs. Na plánovaný sbor v Červeném Kostelci byla zaslíbená částka 70 000 Kč. Dnes by taková částka nestačila ani na opravu střechy, tehdy ale mohla stačit ke koupi slušného domu, i když jen přízemního.

Obec tak zakoupila dům č.p. 305 v Jakubské ulici (dnes Manželů Burdychových).

Bývalý objekt tkalcovského družstva byl upraven k bohoslužebným účelům a následně vysvěcen biskupem Brynychem. Jelikož nebylo možné umístit na objekt zvon, byla zřízena alespoň provizorní zvonice pod hřbitovem



v zahradě pana Eisenmanna, zjevně tolerantního žida. Po romantických počátcích náboženské obce přišla na řadu všední realita, a s ní také provozní problémy. Rozdílné názory na hospodaření a finance obce mezi duchovním a členy obce nakonec vedly k odchodu bratra faráře Širokého do Kolína. Koncem roku 1921 tak k obvyklým starostem přibyla místním i starost největší, sehnat nového faráře. Duchovních byl v této době ještě velký nedostatek, přesto se Kosteleckým podařilo, aby tradiční „půlnoční“ již sloužil nový farář. Stal se jím bratr Václav Zeman, dříve katecheta na Slovensku. I pro něho však bylo těžké shodnout se s obcí v názorech na hospodaření. Spor se pak vyhrotil natolik, že bratr farář Zeman opustil Kostelec bez rozloučení 15.září 1923. Obec tak byla v krátké době již podruhé bez duchovního. Kostelecké „čechoslováky“ to zřejmě přimělo k určitému zpytování svědomí, což nakonec vedlo k prosbě, zda-li by se mohl vrátit bratr farář Široký. Lze si docela domyslet, že toto pozvání bylo doprovázeno i příslibem, že „už budou na pana faráře hodnější“. Podobné spory byly v počátcích církve docela časté. Nově vznikající Církev Československá se v souladu s politickým utvářením státu rozhodla přijmout myšlenku demokracie a aplikovat ji do svých řad. Takovéto odvážné zavádění demokracie do církevní organizace bylo naprostou novinkou a bylo jasné, že veškeré „mouchy“ se vychytají až v praxi. Stejně tomu bylo i v případě Kostelecké náboženské obce. Diecézní rada se z praktických sporů v obci poučila a novými předpisy jasně vymezila pravomoci duchovního i rady starších. Ta se měla od nynějška starat o bohoslužebnou místnost, zpěv, hudbu a vedení divadelního souboru, později pak i o organizaci přednášek pro dospělé a mládež. Vše ostatní spadalo do „duchovenských“ kompetencí faráře. Stavba sboru Rozrůstající se obec brzy potřebovala stále větší prostor k bohoslužbám. Panem Robertem Dvořáčkem byl navržen projekt na stavbu nového sboru.



K jeho naplnění však bylo nutné zakoupit sousední zahradu, kde by mohla stát přistavěná chrámová budova. Koupě se zdařila a tak dne 19.září 1926 byl položen základní kámen, přivezený až ze Žižkova rodiště Trocnova. Již v červnu 1927 byla stavba hotová. Její celkový náklad i s vnitřním zařízením a adaptací starého sboru činil 350 000 Kč. Tuto částku pak obec ještě dlouho splácela.
Od slavnostního otevření dne 11.září 1927 se zde konají bohoslužby dodnes.
Ani místnost původního starého sboru však nezůstala prázdná. Dnes slouží jako zkušebna pěveckého sboru místní Základní umělecké školy.

Zdroj : PAMÁTNÍK k otevření žižkova sboru v Červeném Kostelci  

Z Historie NO CČSH v Červeném Kostelci

Vstup pro administraci © RS NO CČSH v Červeném Kostelci 2015 designed by Vladimír Kábrt